Učte hráče soutěžit se stresem, ne čekat, až zmizí.

Sebedůvěra nemá stát jen na výhře. Je stabilnější, když hráč ví, že umí servírovat, pohybovat se, bojovat a držet plán. I po porážce má umět říct, co funguje a co bude trénovat.

Praktický seznam:

• Vybrat plán ze silných stránek.
• Hodnotit zápas až po uklidnění.

Příklad:

Špatně: „Věřím si, protože jsem vyhrál turnaj.“ Správně: „Věřím si, protože umím podávat, pohybovat se a bojovat.“

Pozornost se má vracet k:

• servisu;
• returnu;
• cíli úderu.

Vytvořte s hráčem a trenérem jednoduchý plán: které silné stránky může hráč využít a co by mohl proti tomuto soupeři změnit? Otázky a taktický příklad níže jsou východisky pro diskusi, ne důkazem, že většina dětí pod určitým věkem nemá plán.

Vybrat plán ze silných stránek.

Hráč musí rozumět:

• co je moje zbraň?
• co mi přináší body?
• co dělám za stavu 30:30?
• co dělám proti obranáři?
• co dělám proti útočníkovi?

Plán může být:

• hrát forhendovou diagonálu;
• držet hloubku;
• nutit soupeře k chybám;
• neriskovat bez důvodu.

Cílem není nebýt nervózní, ale hrát navzdory nervům.

1. Vybrat plán ze silných stránek.
2. hrát forhendovou diagonálu;
3. držet hloubku;
4. nutit soupeře k chybám;
5. neriskovat bez důvodu.

Hodnotit zápas až po uklidnění.

Rutina může udělat přípravu známější: zkontrolujte vybavení, jídlo, pití, rozcvičení a jeden dohodnutý záměr. Mezi body zvolte příjemný návyk odpovídající pravidlům hry. Po zápase se zeptejte, zda dítě chce mluvit nebo potřebuje přestávku; neexistuje povinné čekání dvacet až třicet minut.

Před zápasem:

• rozcvičení;
• voda;
• jídlo;
• rakety;
• plán zápasu.

Během zápasu:

• stejný rituál mezi body;
• stejný rituál před servisem.

Po zápase:

• Před rozborem zápasu se zeptejte, jakou podporu si dítě přeje.
• Až bude připravené, proberte jeden užitečný postřeh a jeden další krok bez pevné čekací doby.

Všímejte si úsilí, učení a rozvíjejících se dovedností.

USTA: otázky rodičů o tenisu a duševním zdraví

Vedle tenisu zachovejte prostor pro přátelství, odpočinek, zájmy a běžný rodinný život. Ptejte se, jak dítě vnímá trénink a cestování, místo předpokladu, že úspěch znamená, že je vše v pořádku. Vyhoření, úzkost a ztráta radosti jsou problémy, které je třeba brát vážně, ne nevyhnutelné následky jediného náročného týdne ani něco, co se vyléčí vítězstvím.

Potíže zasluhující pozornost, nikoli předpovězený výsledek:

• vyhoření;
• ztráta motivace;
• trvalá úzkost.

Dítě má mít dál:

• kamarády;
• koníčky;
• běžný život.

Když je škola pod kontrolou:

• nic důležitého nezůstává pozadu;
• hraje se lehčeji.

Hodnotit zápas až po uklidnění.

Pokud starosti, skleslost nebo psychické trápení přetrvávají nebo ovlivňují spánek, školu, jídlo, vztahy či běžný život, promluvte s kvalifikovaným zdravotníkem. Trenérova rutina nenahrazuje péči. Pokud může být dítě v bezprostředním nebezpečí, vyhledejte naléhavou místní pomoc. Nežádejte dítě, aby skrývalo trápení kvůli ochraně výsledku.

Proberte s dítětem a školou zkoušky, úkoly, cestování a odpočinek dříve, než se rozvrh stane nezvládnutelným. Proveditelný plán může omezit jeden zdroj starostí, ale nezaručí lepší hru ani neodstraní úzkost. Potřeby se s růstem dítěte mění; neexistuje jediný věk, v němž se zátěž všech změní stejně.

Když je škola pod kontrolou:

• nic důležitého nezůstává pozadu;
• hraje se lehčeji.

Praktický seznam:

• Vybrat plán ze silných stránek.
• Hodnotit zápas až po uklidnění.

Hodnotit zápas až po uklidnění.